Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Proč má většina druhů malé areály rozšíření? Příčiny variability velikostí areálů
Kalendová, Pavlína ; Storch, David (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Areál druhu, je soubor všech oblastí, kde se daný druh nachází. Každý druh má jinak velký areál, mezi nejvíce rozšířené patří oceánské druhy. Rozložení areálu je log-normální, což znamená, že většina druhů má malé areály, málo druhů má velké areály, a ještě méně má extrémně malé areály. Tohle rozložení může být výsledkem speciace a extinkce. Speciací vznikají nové druhy, které obývají část areálu původního druhu. Dochází tedy ke zmenšení původního areálu. Staré druhy, které se blíží k jejich zániku, také zmenšují svůj areál společně s úbytkem populace. Jednou ze zajímavých teorií je i stochastická teorie, jejím základem je stochastická diferenciální rovnice, která popisuje vývoj areálu až po dosažení ekvilibria, což je hodnota, kdy je areál stálý. Dalším faktorem je abundance. Je známo, že druhy s většími populacemi obývají větší areály. Zajímavé je, že i abundance má log-normální rozložení. V této práci se budu snažit shrnout teorie, které se snaží vysvětlit proč většina druhů má malé areály a také jak se liší areály příbuzných druhů.
Molekulární fylogeografie lína obecného Tinca tinca (Linnaeus, 1758)
Lajbner, Zdeněk ; Kotlík, Petr (vedoucí práce) ; Flajšhans, Martin (oponent) ; Macholán, Miloš (oponent)
Lín obecný Tinca tinca (Linnaeus, 1758) je ceněná konzumní ryba, jejíž oblastí přirozeného výskytu jsou Evropa a Asie, ale v současnosti se díky introdukcím vyskytuje v mnoha oblastech mírného a subtropického pásma po celém světě. Prostorová genetická analýza variability sekvencí čtyř nezávislých genů (intronů tří jaderných genů a mitochondriální DNA) odhalila dvě hlavní skupiny populací, z nich každá je jen málo geograficky strukturovaná, ale které se vzájemně významně liší. Lokalizovala rovněž hlavní geografické bariéry v toku genů (shodující se ve více genech), které jsou způsobeny pouze částečně se překrývajícím rozšířením dvou relativně vzdálených evolučních linií-Západní a Východní. Tyto linie mají pravděpodobně původ v odlišných glaciálních refugiích, ze kterých kolonizovaly své současné areály. Geny obou evolučních linií jsou také přítomny v evropských kulturních liniích. Východní evoluční linie se navíc vyskytuje v příměsích vpopulacích z volných vod západní Evropy, kde v některých oblastech dokonce početně převládá nad Západní linií. Toto je s největší pravděpodobností důsledek migrace zprostředkované lidskou činností. Ryby, lína nevyjímaje, jsou často vysazovány daleko od místa jejich původu, nehledě na genetickou podobnost a lokální adaptace. Nezřídka dokonce dochází k zarybňování...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.